Tvořivá hra

Eva Beránková vycházela při tvorbě publikace ze své dlouholeté učitelské praxe, představuje metodu tvořivé dramatiky a její využití v hodinách literární výchovy a slohu na druhém stupni ZŠ a na SŠ. Kniha není prací teoretickou. Autorka popisuje na konkrétních příkladech včetně návrhů možných variant ověřené modelové situace vycházející z vlastní četby žáků či z četby školní. Uvádí praktické aplikace některých postupů tvořivé dramatiky v hodinách literární, ale i jazykové a slohové složky disciplíny. Popisuje podrobně metodický postup práce a cituje i řadu žákovských prací vzniklých na základě uplatnění prezentovaných metod. Kniha obsahuje oddíly věnované vyvolávání asociací, hry procvičující rytmické cítění včetně využití poznatků o rytmu při recitaci, kapitolu o vciťování do předmětů, do literární postavy, setkáme se zde s charakteristikou postavy podle fotografie, s prací s vlastními jmény, společně s autorkou zjišťujeme, čím se inspiruje básník, pracujeme s metaforou, s neologismy a s mylnou etymologií. Kniha přináší řadu podnětů k práci s pohádkou a pověstí, především didaktické hry k soustředění a motivaci, hry asociační, pantomimické, hry verbálně zvukové a hry v roli. Prostřednictvím práce s bájí autorka předkládá možnosti motivace pro četbu bájí, navrhuje, jak kontrolovat nenásilně zadanou četbu, přináší náměty pro putování s Odysseem a pro práci s tématem potopy světa včetně návrhu projektu Potopa. Další kapitola představuje podněty pro práci s dobrodružnou literaturou, je tematicky orientovaná na poznávání neznámé krajiny, plavbu po moři a přistání na ostrově a na cestu do vesmíru a její přípravu. Ekologické myšlení a přístup dětí k přírodě může pomoci rozvinout část věnovaná podnětům k práci s literaturou s přírodní tematikou, obsahující návrhy několikahodinových bloků integrovaného vyučování, např. projekty Jaro (všemi smysly), Den Země (ochrana zvířat, stromy a les, voda) apod. Závěrečná kapitola je věnována posilování vztahu žáků k vlastenectví a národním hodnotám, přináší možnosti hledání vlastních kořenů – rodina, rod, anketu pro školní časopis, práci s texty Františky Nepila. Využití tématu Jaké je to být jiný dává žákům možnost poznat problematiku multikulturní společnosti. Závěrečný projekt Lípa přináší zkušenosti se setkávání se stromy s možnostmi využití symbolu pro hledání historie obce a jako inspiraci pro tvorbu žákovských slohových prací – úvahy, reportáže. Publikace přesvědčivě dokládá, jak citlivé užití metod tvořivé dramatiky může přispět i u starších žáků a studentů k rozvoji fantazie, estetického cítění a prožívání a k celkovému porozumění literárnímu dílu, a zároveň přináší i řadu námětů pro další práci učitele nejen v hodinách literární výchovy.