Zámek Milotice

Více o produktu ↓

Série vystřihovánek českých hradů a zámků v měřítku 1:350.Vystřihovánky jsou zpracovány ve velmi jednoduchém provedení, avšak při zachování co největší věrností se skutečnou stavbou. Vystřihovánky rozvíjejí u dětí jemnou motoriku, trpělivost, technické cítění, představivost, vůli a další kladné vlastnosti a schopnosti. Vystřihovánky se rovněž dají použít jako didaktická školní pomůcka při výuce dějepisu nebo pracovního vyučování.

HISTORIE ZÁMKU První zmínka o Miloticích pochází z r. 1341, kdy je zmiňován místní plebán Hermann. Jako vlastníci Milotic jsou od r. 1360 doloženi páni z Ronova, po nichž statek přešel – r. 1412 – do rukou pánů z Moravan, původem ze zchudlé landštejnské větve Vítkovců. Doba vzniku panského sídla v Miloticích z historických pramenů zřejmá není. Snad až Jan z Moravan zbudoval někdy před r. 1421 v Miloticích vodní tvrz, která se výslovně připomíná r. 1437. Vladykové z Moravan, kteří náleželi k významným stoupencům husitství, užívali milotické tvrze jako základny pro své kořistnické nájezdy na okolní statky a patrně proto ji silně opevnili. Protože ani po Lipanech loupežná činnost milotických zemanů neustala, podnikli moravští stavové r. 1449 proti Miloticím vojenskou akci. Při ní byla tvrz po minimálně šest týdnů intenzivně obléhána a nakonec i dobyta. Po dobytí byla obnovena a snad i přestavována a rozšiřována, o což se mohli zasadit další držitelé Milotic: páni z Kravař (1460 – 1479) a vladykové z Ojnic (1480 – 1490). Na sklonku 15. století připadly Milotice pánům ze Zástřizl, po nichž – v letech 1552 – 1570 – náležely Žerotínům, kteří zahájili přestavbu gotické tvrze na renesanční zámek. V těchto přestavbách pokračoval i Václav Haugvic z Biskupic (1571 – 1586) a zejména Bernard Ludvík z Tovaru (1586 – 1597), který nechal na zámeckém nádvoří postavit renesanční arkády. Tehdy také byla při zámku, který si přes rozsáhlé renesační zásahy podržel ráz pevnosti, zřízena zahrada. V první polovině 17. století se majitelé milotického panství střídali ve velmi rychlém sledu, až r. 1648 je získali Serényiové. Ti o zámek dlouho nejevili velkého zájmu, ba objekt dokonce sloužil jako kanceláře a skladiště. Zámek byl dvakrát vydrancován: poprvé r. 1663 Tatary a podruhé r. 1705 kuruci. Právě druhé poškození vedlo tehdejšího majitele Karla Antonína Serényiho k radikální barokní přestavbě Milotic spojené s rozsáhlými úpravami okolí, čímž se zámek stal reprezentativní rodovou rezidencí. Po smrti Karla Bernarda Serényiho r. 1805 přešlo milotické panství postupně, díky příbuzenským vtahům, na rod Seilern – Aspang. Seilernové byli posledními soukromými vlastníky Milotic: r. 1945 jim byl majetek na základě Benešových dekretů vyvlastněn.

Jak produkt hodnotíte?